„určování“ odrůd

Pomologii starých odrůd jádrovin se věnuji přes 20 let. To je dost dlouhá doba k vypěstování pokory vůči této nauce. Občas se na mě lidé obrací s prosbou o „určení“ jim neznámé odrůdy, ve smyslu jejího pojmenování. Odrůdy neurčuji, ale poznávám. Z toho plyne, že co nepoznám, tak nepojmenuji. I z toho důvodu nikdy nebudu za tuto činnost brát peníze. Svým zodpovědným přístupem mi učaroval profesionální německý pomolog Jan Bade, který tvrdí, že pro spolehlivé stanovení závěru o odrůdě je třeba nalézt u 7 z 10 plodů společné charakteristiky. Je to snad trochu nadnesené, protože některé odrůdy mají tak jedinečné znaky a vlastnosti, že je lze podle chuti či vůně poznat i se zavřenýma očima. Ale rozumím, kam tím směřoval. Pokud mám nad odrůdou bádat, potřebuji nejméně 3 typické plody ze středu variability (průměrné velikosti, vybarvení, tvaru, nedeformované, bez silného poškození chorobami jako strupovitost či napadení škůdci jako obaleč jablečný, který mění dobu zrání i chuť). Plody by měly být v konzumní zralosti nebo těsně před ní, posílat pozdně zimní odrůdy v létě nemá valného významu, stejně tak silně přezrálé plody letních hrušek, které nepřežijí transport. Věnuji se pouze starým odrůdám, které vznikly asi do 30. let 20. století. „Staré“ stromy z 80.-90. let 20. stol. představují většinou v mém pojetí moderní odrůdy. Až na pár výjimek jich mnoho nepoznám, protože je nepěstuji a nemám k nim vytvořený vztah.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.